Dobrý den, paní Řezníková,

doufám, že se i v těchto těžkých dobách máte v rámci možností dobře a jste zdravá. V březnu, když to všechno začalo, tak nárůst 300 lidí za den byl nepředstavitelný a dnes jsme tady a denní nárůst přesahuje i 10 000. 

Přála bych si, aby se vše zklidnilo a já mohla chodit do školy. V březnu to nebylo tak hrozné, online výuka se dala zvládat a hlavně naši učitelé byli vstřícní a snažili se nám vyhovět. Dobrá věc byla koupě počítače, kterou jsme spojili s darem od pana Kobery a mými narozeninami. Hned asi za měsíc začala pandemie a online výuka. Tím bych Vám chtěla poděkovat i jménem babičky za finanční podporu, které si opravdu vážíme a opravdu to přišlo vhod. Takže třetí ročník, především druhé pololetí, jsem dokončila úspěšně, ale online...

Zábavné rodinné historky známého sportovního moderátora. Pokračování bestselleru Dvojtáta.

Děti Vojtěcha Bernatského pomalu rostou, ale jak se zdá, z roztomilých výtržností jen tak nevyrostou. Vtipný deník populárního sportovního moderátora plný rodinných dobrodružství hledá odpovědi na zásadní otázky: Lze jíst jako prase, když jíte kuře? Dokážou si vaše děti zalehnout oko? A kdo je naučil zrovna tohle slovo?! Příhody ze života dvojnásobného tatínka vám přirostou k srdci natolik, že nebudete chtít, aby tahle laskavě bláznivá jízda skončila.

Přejeme, ať se kniha dobře prodává!

Nepříznivá epidemiologická situace a s ní spojená vládní opatření jsou důvodem zrušení další akce. Setkání pěstounských rodin, které mělo proběhnout 29. října 2020 v Moravském Krasu se ruší. Je mi to líto, ale za současné situace není možné akci uspořádat.

Přeji všem hlavně hodně zdraví.

Marie Řezníková, ředitelka

Naše milá Nadace,

moc Vás zdravíme, a jsme rádi, že jste nám pomohli přispět na rovnátka naší již 14 leté dceři v pěstounské péči. Uvědomujeme si, že vždy, když vznikla nějaká potřeba z naší strany a my se obrátili o pomoc na Vaši nadaci, dostalo se nám vždy pomoci a podpory. Na Vás je prostě spolehnutí, vážíme si toho...
 
Nela je teď velmi šťastná.

Milá Maruško,

děkujeme tobě i nadačnímu fondu (a také dárci) za notebook. V době karantény bylo u nás mnoho zájemců o práci na počítači. B. psala diplomovou práci,  Ž. absolventskou (VOŠ), T. absolvovala následné vzdělávání - kurs asistentky pedagoga, kde měla odevzdat dlouhou práci. M., P., B., i T., měli ještě vyučování on-line. Všechno jsme nakonec dobře zvládli.

Tenhle rok mě končí oficiální pěstounství. Našemu nejmladšímu P., je za pár dní 18 let. Vím ale, že ve skutečnosti být pěstounka znamená být navždy pěstounka. Nejstaršímu pěstounskému dítěti je už 44 let, pořád jsme s ním v kontaktu a občas pomáháme slovem, činem a výjimečně penězi :) S ostatními je to stejné.

Letos se vdávala B., naše nejmladší biologické dítě a tak jsem se znovu potěšila tím, jak je naše rodina soudržná. Svatbu s ní oslavili všichni "sourozenci" - nejen ti, co se nám narodili.

Takže když zrekapituluji naši pěstounskou éru:...